OPENCALL VÝSTAVY

Výstava

neděle 11. října 2020 15:00


Již potřetí vyhlásil Mezinárodní komiksový festival KOMA opencall neboli otevřenou komiksovou výzvu. Pozvali jsme všechny profesionály i amatéry, nadšence a fanoušky k účasti na festivalu, tentokrát pod tématem TABU, které nás letos zastřešuje. Limitů bylo málo - formát do A2, délka do 15 stránek, blízkost tématu. Sešel se nám slušný soubor děl, z nichž jsme vybrali deset nejzajímavějších. Vybraní umělci jsou ilustrátoři, malíři i běžní nadšenci, kteří prošli kurzem nebo kreslí do šuplíku. Zpracovaná látka je taktéž různorodá, ale hlavně inspirativní. Tzv. opencallisté zaplnili svými nápady mnohé tematické mezery v našem programu, za což jim srdečně děkujeme!




vystavující:
Lena Sara Grochowiecová (CZ) – COVID Diary
Pavel Kučera a Václav Mlčoch (CZ)
Ondřej Malina (CZ) – Bufo
Jiří Michálek (CZ) – Pakárna 2
Anna Mrázová (CZ) – Beruška
Renata Řeháková (CZ) – Pokání
Klára Štefanovičová (SK)
Lucie Trávníčková (CZ) – Lymfom City
Veronika Trnečková (SK) – Roadtrip
Markéta Tunková (CZ) – "Kdy to skončí?"




Lena Sara Grochowiecová (CZ) – COVID Diary
Jmenuji se Lena Sara Grochowiecová, jsem studentkou grafického designu na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jak už jsem zmínila, baví mne jednak grafický design, ale také se věnuji ilustraci, malbě, sem tam něco čmárám do sketchbooku… Jsem i nadšenec sportu! Tudíž pokud mě zrovna nenajdete sedět za stolem, pobíhám někde v přírodě!
Tento čtyřokénkový komiks začal jako ateliérové zadání v době koronaviru, kdy jsme každý seděli doma na zadku. Je to pokus o zachycení našich každodenních aktivit, myšlenek. Já osobně jsem zvolila formu mini komiksu, protože mi tato délka – 4 okna – vyšla jako nejlepší forma zachycení historek, příběhů, co se během korony odehrávalo.
Instagram: @lenasaragr




Pavel Kučera a Václav Mlčoch (CZ)
Tabu je něco, co nemá být - ale přesto je. Může jít o člověka, věc, situaci v rodině nebo mezi blízkými lidmi či globální problém. Jedno mají vždy společné: nemluvíme o nich, neexistují pro nás, prostě „nejsou‟. Co nám či lidem, kteří nás takhle donutí uvažovat a cítit, ale nedochází, je důsledek přítomnosti tabu v našich životech a světech. Když vytěsníme kus sebe či svého okolí, jeho místo nezaplní nic jiného. Stane se zabarikádovanou části nás samotných a můžeme nakonec celou svou osobnost a svůj život takhle zazdít a odříznout. To je chvíle, kdy ztrácíme sami sebe.




Rozhodli jsme se pojmout téma symbolicky, protože tabu jsou natolik intimní, že nemá smysl vytahovat na světlo jedno konkrétní. Proto se také komiks skládá z jedné jediné stránky, na které je starý muž. V pozadí se odvíjí střípky jeho života, které s přibývajícími léty a zkušenostmi jsou čím dál častěji retušované a vyškrtané. S tím, jak postupujeme stránkou k jeho stáří, nerozeznáme už z jeho života vlastně vůbec nic. Nahradil svůj život tabu, protože celý jeho život zmizel pod tlakem toho, co nemá být.




MgA. Pavel Kučera Dis. / pavlatoar
Narodil jsem se 8.11. 1984 v Kolíně. V roce 2014 jsem absolvoval na AVU v atelieru Nová media II, Anna Daučíkové. Jsem ilustrátor s přesahem. Těžiště mé práce spočívá v ilustraci. Ve volném čase nejraději hraji stolní hry, čtu, fotím, jezdím na skateboardu nebo něco vytvářím.




Václav Mlčoch
(1985) je profesí překladatel a hudebník. Vystudoval Fakultu umění Ostravské univerzity. Spolupráce na tvorbě česko-anglicko-bulharského komiksového světa Innverse. Ve volném čase nejraději hraje na klavír v nočních podnicích.




Ondřej Malina (CZ) – Bufo
Když ropuchy zjistí, že lidské tělo s kožní chorobou je pro ně jako psychedelická droga, přirozeně chtějí víc. Touha po rauši je holt silné lákadlo. A tak v jeskyních mizí stále více obětí ropušího kultu Bufo. Na pozadí těchto únosů se protnou životy několika lidí a jedním z nich je i Nikola, nadějná studentka chemie...


Ondřej Malina (*1993)
Studuje na Sutnarce v Plzni.
Občas ilustrátor, ale hlavně komiksový
kreslíř. Obdivuje komiksový lettering
a má rád francouzský komiks.
Kromě něj vyrůstal ještě
na kačeřích příbězích
a dneska nechápe, že ten
mu tehdy při čtení vůbec nevadil.
Má rád všecko, co mňouká,
ale už přes rok žije v bytě,
kde to spíš štěká.


https://www.instagram.com/andro_animal/




Jiří Michálek (CZ) – Pakárna 2
Komiks Pakárna 2 - "Voda života" navazuje na předchozí Pakárnu, kde jsem popisoval svoje zážitky z psychiatrické léčebny, kam jsem utekl před vojnou. Zanedlouho po propuštění jsem (tentokrát jako útěk před nešťastnou láskou) vstoupil do církve-sekty Voda Života.Tyto dvě, naštěstí krátké, životní etapy mě hodně ovlivnily, tak jsem se rozhodl je nakreslit. Moc mě bavilo si to znovu projít a třeba to bude bavit i někoho jiného.


Jsem vyučený truhlář, ale posledních asi 25 let dělám výškové práce. V zimě mám vždy tři měsíce volno, tak si kreslím. Komiksy kreslím od základní školy. Po letech jsem se odhodlal navštívit kurz komiksu s Toy_Box, která mě ,,donutila" kreslit i něco, co by mohlo zajímat i někoho jiného než mé dva kamarády ze základky. Tak jsem kreslil ,,hlášky" svojí pětileté dcerky.




Anna Mrázová (CZ) – Beruška
Nápad na komiks Beruška jsem dostala v podstatě současně s tím, když jsem před dvěma lety začala chodit se svým přítelem. Jasně, byla jsem zamilovaná, to je jenom chemie, hormony, který ti nasadí růžový brýle a jediný, co ti dovolujou, je culit se jako magor a žvatlat nesmysly. Když mi tedy tenhle idol, princ na bílém koni, hrdina všech hrdinů srovnatelný pouze s Vinnetouem či Jamesem Bondem řekl, že nenávidí slunéčka sedmitečná (což bylo poprvé, co jsem ho slyšela použít takto emotivní vyjádření), byla jsem zaskočená. Doteď si živě pamatuji ten pocit, to zvláštní cukání ve rtu, jako jestli je to vtip? O pár dní později jsem bezmyšlenkovitě sedla k tabletu a nakreslila první obraz – kluka, který kouká do objektivu a říká, že nenávidí berušky. Když jsem se potom při magisterském studiu přihlásila na dva předměty, jejichž výstupem mělo být reálné mediální dílo, bylo mi jasné, jakým směrem budu svoji práci ubírat. Trvalo to s přestávkami něco přes rok, než jsem komiks dokončila. Tady je!


Narodila se skoro přesně před 25 lety v Brně, kde na Masarykově univerzitě vystudovala Mezinárodní vztahy a Evropská studia. Díky ročnímu Erasmu v norském Bergenu ji touha po poznávání nových krajin a láska k designu zavedly na roční pracovní Erasmus do francouzské Remeše, kde se naučila pracovat s grafickým tabletem a pít hektolitry šampaňského. S vidinou nového životního směru se ve Francii přihlásila na magisterský obor Mediální studia na Univerzitě Karlově v Praze, kam nastoupila a v červnu 2020 odstátnicovala. Někde mezi tímhle vším poznala na Večeru s vínem a poezií svou nekonečnou múzu, která se bojí berušek. Momentálně žije v Praze, pracuje v marketingu, nemá ani kočku, ani psa, ani děti (ale vcelku ráda je mazlí).




Renáta Řeháková (CZ) – Pokání
Komiks Pokání ve své podstatě zachycuje méně výrazný, ale dlouhotrvající problém věřících. V mnoha věřících rodinách je sexualita jako taková TABU. V lepších případech se neřeší, přehlíží se. V těch horších případech je přirozená sexualita v jakékoliv formě brána jako něco špatného.
Děti podrobené takovéto výchově mnohdy pochybují samy o sobě a svém tělu. Často si myslí, že jsou hříšné a nečisté, když se začnou zajímat o vlastní tělo a vše s tím spojeno. Tento problém se však mnohdy přehoupne až do dospělosti a může ovlivnit člověka i na celý život a nabourat kvalitu žití jako takového.
Pocházím z malé vesničky u Zlína, kde jsem strávila v podstatě celý svůj dosavadní život. Pomalejší tempo vesnice, klid a pohádkové knížky mě ovlivnily natolik, že jsem se již odmalička věnovala psaní, které se neobešlo bez řádných ilustrací. Díky tomu jsem se postupně dopracovala až ke komiksu. Nyní jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia pedagogické fakulty v Brně. Zde jsem zkombinovala dvě velké srdcové záležitosti. Český jazyk a Výtvarnou výchovu.




Klára Štefanovičová (SK)
Príbeh komiksu je inšpirovaný vtipom o upírovi, ktorý príde do baru a objedná si iba pohár vody. Nakoniec sa ukáže, že si chce urobiť čaj z použitého tampónu. Nepoznám mnoho vtipov, ale tento som si zapamätala a šírim ho stále ďalej. Mnoho ľudí sa však tvári pohoršene a znechutene, keďže sám tampón a možno aj menštrácia sú im proti srsti. Nikdy som túto averziu voči ženským hygienickým potrebám, ženskému telu a jeho cyklu nechápala, a ani to, že by žena počas svojich dní bola "špinavá" a podobné názory. Menštruácia dokáže byť bolestivá, nepohodlná a otravná, ale je zároveň prirodzená a preto krásna. Som rada, že na mnohých miestach už nie je TABU témou.
Vtip o upírovi som v komikse interpretovala po svojom, kedy upírka na dievčenských záchodoch zaplatí za použitý tampón, aby si mohla doma v pokoji urobiť čaj. Komiks bol publikovaný aj v komiksovom zborníku Pomimo 5 - Ink & Blood.


Klára je čerstvým absolventom voľnej grafiky na VŠVU v Bratislave. V minulosti absolvovala študijné pobyty v zahraničí (Veľká Británia, Japonsko), kde nabrala inšpiráciu pre jej voľnú tvorbu, ilustráciu i komiks.
Jej hlavnou umeleckou náplňou je voľná grafika, no venuje sa komiksu, ilustrácii i grafickému designu. V minulosti ilustrovala komiksovú knihu Čierna oslava (Nežný komiks no.1), publikovala komiksy v zborníku Pomimo, prispela do projektu Svetlo pod perinou a spolupracovala s detským časopisom Slniečko.




Lucie Trávníčková (CZ) – Lymfom City
Komiks s názvem Lymfom City začal vznikat v září roku 2019, kdy mi bylo zjištěno nádorové onemocnění - lymfom. Původně sloužil jako můj osobní deník a forma určité arteterapie, která mi pomáhala lépe zvládat nepříjemnou situaci. Později jsem začala detaily svých kreseb zveřejňovat na svém instagramovém účtu. Díky velké podpoře nejbližšího okolí a pozitivních reakcí nejen přátel, ale i zcela neznámých lidí, kteří zrovna procházeli podobnou situací, jsem se nakonec rozhodla celý komiks zveřejnit. Pro festival KOMA jsem vybrala 15 stran z části komiksu, ve které popisuji proces zjišťování diagnózy, měsíce plné nejistoty a strachu, ale také naděje.


Matka dvou divokých draků, co musela onemocnět, aby konečně zjistila, proč vlastně studovala malbu a výtvarné školy. A tak vytáhla ze šuplíku svoje komiksy a poslala je do světa. Kromě malby a tvorby komiksů se povětšinou věnuje povrchnímu stylu života, s občasnými intelektuálními prvky. V současné době pracuje jako pedagog na 1. stupni ZŠ, takže by se v jejích komiksech neměly příliš často objevovat pravopisné nebo stylistické chyby. Bez stínu není hloubka, potom kresby stojí za houby. A s životem to není jinak. Život je dar, jen nesmí dojít zásoby kávy, pak je konec.




Veronika Trnečková (CZ) – Roadtrip
Veronika Trnečková (nar. v Rožňave 1991) vyštudovala grafiku na VŠVU v Bratislave. Venuje sa serigrafii, kresbe, maľbe a koláži. V prácach často zaznamenáva stieranie hranice medzi realitou a snom. Absolvovala odbor dejiny umenia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave.
Komiks Roadtrip rozpráva o rodinnom výlete autom naprieč púštnou krajinou. Témou rozhovoru rodičov je psychické zdravie ich dieťaťa. To počas cesty zažije moment, ktorý ho ďalej inšpiruje. Komiks vyšiel v zborníku Pomimo.
https://www.veronikatrneckova.com/




Markéta Tunková (CZ) – "Kdy to skončí?"
Je nemožné cokoliv a vstát z postele je největší světlej okamžik dne... Člověk se prostě opravdu nemůže dočkat, protože čas se táhne jako kynuté těsto... Ráno nastane konečně den další a tělo začne nějakým způsobem fungovat. S mozkem to je pomalejší, takže některý činnosti trvají asi třikrát tolik času. Vařit kávu tak může obsahovat kroky jako jako znovu ohřát vychladlou vodu nebo hledat filtr, když už je kafe dávno zalitý. A v tomto rozpoložení pak může vzniknout jedině komiks o tabu jménem menstruace.


Tahle holka z jihu Moravy tvoří v Brně (nebo taky v Hanoji, Maroku a třeba i na Lomboku v Indonésii). Odmala kreslí komiksy a před pár lety začala s projektem s názvem Komiksová neděle a drží ji to doteď. Svět přetváří v ilustrace s bublinami i bez od knih po ziny. Aby se náhodou nenudila mezi všema tužkama a barvama, má k ruce taky šicí stroj a některé motivy jsou pak k nalezení i na oděvech od Jehličí.